Login:
Heslo:
 
"Jenom život, který žijeme pro ostatní, stojí za to." Albert Einstein
Hledat
Navigace: www.sssp13.cz > ARCHIV > Veselé Velikonoce, 1.4.2013

Veselé Velikonoce, 1.4.2013

Veselé Velikonoce. Tak a po  roce jsou zde opět Velikonoce. Pro mne znamenají příchod, mnou vždy netrpělivě očekávaného, jara.  Nemohu se totiž vyvarovat pocitu, že jaro, jako jediný "přírodní subjekt" je schopný srazit končící zimu na kolena. A letos se ten pocit ve mně ještě nějak více umocňuje. Velikonoce pro mne také znamenají vznik života a radost z jeho užívání, pocit dobrého začátku čehokoli co může prospět komukoli, a obnovování pozitivní energie ve mně. Nicméně každý z nás tento čas vnímá po svém, více či méně doufá, přemýšlí či věří pozitivnějším směrem, opřen o víru vlastních hodnot v sobě,  anebo o  víru v druhé. Dovolte mi popřát, vážení přátelé Vám, kteří využíváte našich služeb, ale i Vám, kteří zabrouzdáte na naše webové stránky,  jménem mých kolegů ve Středisku sociálních služeb Prahy 13 i jménem mým, veselé Velikonoce a bohatou pomlázku.

Zdraví Vás Jiří Mašek 

Velikonoce

(článek použit ze serveru www.novinky.cz)

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů a podle jejich pojetí se váží k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Svůj původ mají s největší pravděpodobností v pohanských tradicích a oslavách jara, ačkoli si jejich počátky mnohé společnosti vykládají různě.

Podle katolické tradice jsou Velikonoce vyvrcholením 40denního postního období. Jejich termín je pohyblivý a určuje se podle prvního jarního úplňku, jelikož slunce a měsíc měly od pradávna rozhodující vliv na určování času.
Velikonoce připadají na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti. Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Vlastním svátečním velikonočním dnům předchází šest postních týdnů a každá ze šesti nedělí má své jméno podle dříve udržovaných specifických rituálů příchodu jara: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a poslední Květná neděle.

Také jednotlivé dny pašijového (svatého) týdne mají svá pojmenování. Zatímco na Modré pondělí bylo v minulosti zvykem neuklízet, o Žlutém úterý se muselo výhradně uklízet. Na Škaredou středu, kdy Jidáš zradil Ježíše, pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to nezůstalo po zbytek roku.

Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Jelikož se tento den traduje, že zvony odletěly do Říma, jejich zvuk na vesnicích nahradily hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst pouze zelené pokrmy.

Velký pátek připomíná ukřižování Krista a ten den by se měl držet největší půst. Bílá sobota se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení a Boží hod velikonoční přináší velké hodování po dnech hladovění. Tradičními velikonočními pokrmy jsou jidáše, mazance a velikonoční beránci.

Ačkoli jsou velikonoční obyčeje v Česku stále velmi oblíbené, podle průzkumu společnosti Univeler se ukázalo, že velikonoční tradice dodržuje jen třetina (33 %) lidí. Naopak 35 % dotázaných uvedlo, že se jim velikonoční zvyky líbí, ale mrzí je, že se už příliš nedodržují. Naproti 4 % lidí velikonoční tradice odmítá a tedy je ani nedodržují.

Velikonoce v cizině

Ve většině zemí západní Evropy a v USA se praktikuje schovávání sladkostí a drobností na zahradě, kde je děti hledají. Ve Finsku chodí koledovat děti převlečené za čarodějnice, v Norsku se o svátcích vžila tématika vražd, takže televize vysílají detektivky a v novinách vycházejí články, v nichž čtenáři hledají pachatele.
V některých zemích, jako jsou například Filipíny, jsou Velikonoce spjaté s krvavými průvody. Ve státech Střední a Jižní Ameriky se konají rozsáhlá procesí za mohutné účasti věřících. V Rusku se slaví Velikonoce se zpožděním, protože se pravoslavná církev drží starého juliánského kalendáře.

Zdroj: Václav Lang, Novinky

 

 
© www.sssp13.cz - vytvořte si také své webové stránky